Pokud přijmeš dědictví, přijímáš i dluhy

Bohaté tetičky z Ameriky existují spíš ve filmech. V reálném světě se občas stane dědictví danajským darem. Může být totiž zatížené dluhy, které přesáhnou dokonce i hodnotu majetku. Někdy se dluhy objeví až později. Pokud jednou u notáře odsouhlasíš, že dědictví přijímáš, není cesty zpět. Raději si nech si napsat tzv. výhradu soupisu pozůstalosti. Je to soupis, kde je podrobně sepsána nejen výše majetku, ale i dluhů. Stojí to nějaké peníze, ale nestane se, že na zaplacení zděděných dluhů budeš muset použít i vlastní prostředky. Pozor, notář to nedělá automaticky. Musíš si o to říct.

Pár tipů, které ti možná zachrání dědictví 

Hádku si po smrti nikdo nepřeje. Máte doma jasno, kdo a co dědí? Víš, jak se (ne)stát vyděděncem?

Jsou věci, které neovlivníme. Třeba když babička na sklonku života vše daruje zdravotní sestřičce. Pokud je tou dobou babička svéprávná, o dědictví si nechej zdát. 

Ale pracujme s variantou, že nikoho neobdarovala, zemřela a ty se těšíš na dědictví.

Jak se (ne)stát vyděděncem? 

Vyšachovat někoho ze hry o dědictví není snadné, ať už jsi černá ovce rodiny nebo je na stole platná závěť, podle které nedostaneš ani vindru. V Česku platí, že vydědit tě mohou příbuzní jen tehdy, když: 

1. neposkytneš pomoc v nouzi,

2. neprojevuješ opravdový zájem,

3. spácháš trestný čin svědčící o zvrhlé povaze,

4. vedeš trvale nezřízený život (třeba moc piješ)

5. nebo jsi marnotratník – prokazatelně žiješ bohémský život.

Ale i v takových případech tvůj podíl dostanou alespoň tvoje děti. Dokazování těchto skutků bývá složité. 

Pokud jsi na druhé straně barikády, pak věz, že Poslední závěť sice platí, ale… 

Závěť se sepisuje u notáře, nebo doma za přítomnosti dvou nezávislých a svéprávných svědků. Můžeš ji měnit, jak se ti zlíbí, a napsat ji může kdokoli svéprávný. Zrušíš ji odvoláním nebo sepsáním nové. A to může být háček.

První závěť kupříkladu sepíše notář a zadá ji do „databáze závětí“. Jenže další nová verze klidně mohla vzniknout doma za zavřenými dveřmi jen se svědky a ejhle – nemáš šanci zjistit, že už mezi dědici nejsi. Naštěstí to pro tebe není konečná. 

Závěť je poslední vůle, ale poslední slovo nemá

Nejsi zmíněný v závěti, a přesto pomýšlíš na dědictví? Hlavu vzhůru. Závěť obvykle nemá velkou váhu. Proč ji tedy lidé píšou? Je to hlavně informace pro rodinu a záleží, zda ji budeš respektovat. Pokud tě nevydědili (a to jsme si ukázali, že nejde tak snadno), jsi zpátky ve hře. Tedy pokud nebožtík majetek ještě před smrtí nedaroval. 

Dědictví, nebo dar?

Když se tetička definitivně rozhodla, že se nechce spoléhat na platnost závěti mohla určitou osobu obdarovat. Takže na to pozor – nemusíš být „vyděděnec“ a stejně po její smrti nedostaneš ani obnošený kabát. 

Víš, co je to Odúmrť?

Pokud nemám žádné dědice a nezanechám po sobě platnou závěť, veškerý majetek bude převeden na stát.